O Furamarově hledání

Furamar kráčel devět dní a po stejnou dobu nepromluvil jediného slova. První den slýchával ještě z dáli hlasy žen a dětí ve vesnicích, druhý den zaslechl tu a tam z lesů hovor mužů na lovu, třetího dne vystoupil do hor a jeho společníky byli jen ptáci. Čtvrtý den prošel průsmykem a v uších mu hučel vítr. Pátý den sešel do údolí a pod jeho kroky bublala horská bystřina. Šestého dne jen jeho kročeje v kamení rušily ticho kolem, sedmý den přišel na poušť a od té chvíle slyšel jen svůj dech na sluneční výhni. Celý osmý den šel tou pustinou a devátého dne přišel na místo, které tak dlouho hledal.

Na tom místě bylo Ticho. To Ticho, ve kterém se ukrývají tóny všech hvězd a světů, stačilo jen naslouchat. Tóny blízkých i dalekých světů se rozeznívaly a opět utichaly, to podle činů, které se v každé té zemi udály. Některé melodie byly divoké jako oheň hladově pohlcující suchou letní trávu, jiné byly klidné, podobné vánku v jarních dnech.

Furamar naslouchal svým srdcem. Mohl slyšet všechny melodie, které si přál. Ta nejsilnější vycházela ze země, na které stál, nápěv Thorixu. Hluboké basové linky a dunivé tóny válečných kotlů. Thorixská melodie nelahodila Furamarovým uším, byla plná nenávisti a prolité krve. Furamar zbystřil svoji mysl a věnoval sluch i jiným nápěvům. Mohl si vybrat kteroukoli z těch melodií, on ale hledal tu jedinou, kterou slýchával, když snil. Nápěv čistý, podobný vodě skákající v bystrém toku po kamení, zvuk svěží jako horský vítr. Přicházel z veliké dálky a nejprve byl velmi slabý, ale když si jej Furamar vybral, postupně zesílil a vybarvoval se.

Furamar byl s tím nápěvem spokojen, byla to hudba světa, o němž snil a který hledal. Na jeho tváři ale přesto byla chmura, ke svému záměru potřeboval totiž ještě člověka, syna dvojího rodu. Takového, který ovládne Umění kouzel a spojí svoji moc s Furamarovou. A tak šel Furamar nazpět pouští a zas přešel hory a lesem scházel do údolí. Devět Věků hledal toho člověka, až se narodil Rraold, prvorozený a jediný syn Elmad z Elfů a Rraoda z Lidí. Furamar uslyšel tón jeho narození mezi jinými – byl jasný a byl zbarven jako elfské flétny, kterým přihrávaly hlubokým hlasem rohy lidí. A Furamar v tu chvíli věděl, že Rraold je tím člověkem, se kterým stvoří nový svět.